Anatomie kůže

ANATOMIE KŮŽE

Lidská kůže je jedním z nejdůležitějších tělesných orgánů a také je největším orgánem lidského těla. Její tloušťka je 2-3 mm, váha tvoří 5 - 9% celkové váhy a plocha u dospělého je 1,5 – 2 m2. Je přechodem mezi zevním a vnitřním prostředím organismu, a proto musí plnit řadu funkcí, z nichž nejdůležitější je funkce ochranná.  Zralí novorozenci mají pokožku silnou pouze 1,2 mm, nedonošené děti 0,9 mm. Kůže dítěte je srovnatelně silná s kůží dospělého až v 6 letech věku!

Kůže...

• Chrání vnitřní prostředí před škodlivými vlivy zevního prostředí (před poraněním, před pronikáním bakterií a virů, před působením chladu a tepla, před působením UV záření, před působením tlaku a nárazů).
• Zabraňuje nadměrným ztrátám tekutin, má funkci metabolickou – s její pomocí dochází k výměně kyslíku a k vylučování některých škodlivých odpadních látek.
• Dále má funkci regulační –  udržuje tepelnou rovnováhu vnitřního prostředí a vodního hospodaření. Mezi další funkce patří funkce imunologická (obranyschopnost nejen kůže, ale celého organismu).
• Funkce smyslová zajišťuje vnímání doteku, chladu, tepla, bolesti, tlaku či svědění a v neposlední řadě má funkci regenerační.
• Skladovací funkce: v podkožním vazivu se skladuje tuk. Ten má kromě funkce zásobní i funkci mechanickou a izolační. Jsou zde uskladněny i vitaminy rozpustné v tucích.
• Vylučovací funkce: kůže je vedle ledvin dalším důležitým orgánem pro vylučování chemických látek z těla. To je zajišťováno mazovými a potními žlázami, jejichž sekrety (pot a maz) přispívají k ochraně kůže. Pot svou kyselou reakcí omezuje růst mikroorganismů. Má proto slabé dezinfekční účinky. Vylučování potu je zároveň velmi důležitý prostředek termoregulace organismu.
• Resorpční funkce: přes kůži je možné do těla vpravit jen látky rozpuštěné v tukových rozpouštědlech nebo v tucích, které lze do kůže vtírat (např. různé léky v podobě mastí). Přes kůži je také možné absorbovat dýchací plyny. Zdravá kůže je schopna absorbovat jen malé množství látek. Poškozená kůže má však velké resorpční schopnosti, což může vést k rozvoji infekcí způsobených mikroorganismy.
• Estetická funkce.

Kůže je tvořena třemi základními vrstvami složených z dalších (dílčích) vrstev:

1. Pokožka (epidermis)
1. Stratum corneum – rohová vrstva, která se skládá z odumírajících keratinizovaných buněk (bez jádra), které tvoří odolný povrch pokožky - epidermis. Účelem stratum corneum je tvořit ochranou bariéru tkáně, která se nachází pod touto vrstvou, před infekcemi, dehydratací, chemikáliemi či mechanickým stresem. Když se stratum corneum zbavuje nejsvrchnějších odumřelých buněk, redukuje tak množení keratinocytů ve stratum basale.
2. Stratum lucidum –  je tenká, téměř průsvitná vrstva epidermis. Nevyskytuje se však v kůži všude na těle, jen v lokalitách, kde je kůže výrazně zrohovatělá, jako na dlaních, prstech a ploskách nohou.
3. Stratum granulosum – vrstva zrnitých buněk (počátek keratinizace) - chrání kůži před účinkem látek z okolí.
4. Stratum spinosum – vrstva ostnitých buněk (produkce keratinu keratinocyty). Tyto buňky fungují jako makrofágové, které pohlcují škodlivé bakterie, cizorodé částice a také poškozené buňky ve svém okolí. Tím napomáhají ochraně nejen epidermis, ale celého organismu.
5. Stratum basale – bazální vrstva, která je zodpovědná za tvorbu nových buněk. Bazální buňky jsou kmenové buňky kvádrovitého tvaru, z nichž se v průběhu vývoje mohou utvořit keratinocyty. Veškeré keratinocyty v epidermis vznikají právě v této jediné vrstvě buněk, v níž neustále probíhá mitóza zabezpečující vznik nových buněk. 
   
   
2. Škára (dermis, corium)- Škára je spojena s pokožkou (epidermis) membránou zvanou bazální membrána. Ve škáře je množství nervových zakončení, která vnímají dotek, bolest a teplo. Škára také obsahuje vlasové folikuly, potní žlázy, mazové žlázy a krevní cévy. Cévy zásobují živinami nejen buňky škáry, ale vyživují i spodní vrstvu (stratum basale) v epidermis.
   
   
3. Podkožní vazivo (tela subcutanea) - Podkožní vazivo  spojuje kůži s podkladem. V různých místech obsahuje více či méně tukových buněk, které slouží jako zásobárna energie a jsou v nich rozpuštěny vitamíny A, D, E a K. Funkcí podkožního vaziva je izolovat a chránit svaly. Tato vrstva obsahuje Vater-Paciniho tělíska, což jsou receptory tlaku a tahu. Podkožní tuková vrstva určuje tvar a hmotnost celého těla. U žen bývá vrstva podkožního vaziva silnější.

ANATOMIE KŮŽE U DĚTÍ

Kůže novorozence nemá všechny uvedené funkce dokonale rozvinuté, postupně si je buduje, a navíc má řadu odlišností od dospělé kůže. Zralí novorozenci mají pokožku silnou pouze 1,2 mm a chybí důležitá vrstva, která chrání před účinkem látek z okolí. Přibližně až v 6 letech je struktura kůže včetně jejích přívěsků plně vyzrálá a odpovídá kůži dospělých. Po celou dobu od narození do šesti let věku se tedy kůže vyvíjí a zesiluje, proto je velice citlivá. Stav pokožky u dětí také ovlivňuje porod. Pokud dítě prošlo porodními cestami, došlo u něj k bakteriálnímu osídlení a to nejen podporuje tvorbu kožního mikrobiomu, ale napomáhá k dozrátí imunitního systému.

Vrstvy kůže u novorozenců:

Epidermis  (1. vrstva pokožky) u novorozence je tenká, s menším ochlupením, intercelulární spojení (mezibuněčné) je slabé.

CHYBÍ stratum granulosum (vrstva, která chrání pokožku před účinkem látek z okolí) a proto je kůže miminek velmi citlivá na všechno, co se jejich pokožky dotýká). Dermoepidermální spojení je volnější – kůže novorozence snadno reaguje na různé podněty tvorbou puchýřů!! Činnost endokrinních a apokrinních žláz je snížena, činnost mazových žláz je přechodně po porodu zvýšena, jako ochrana.

Dermis (2. vrstva pokožky) je méně elastická! Podkožní vrstva obsahuje méně tuku a více vody, kůže je vnímavější na zevní iritancia - DRÁŽDIVÉ LÁTKY. Kůže je náchylnější ke kožním infekcím. Riziko intoxikací ze vstřebávání zevních látek je vyšší díky nepoměru velké plochy kůže k váze dítěte. 

Z těchto informací je více než jasné, že je potřeba k péči o pokožku miminka přistupovat velice zodpovědně a je potřeba pokožku chránit před vším, co by mohlo její pomalý vývoj ovlivnit.

A jak se o pokožku miminka starat? 

Preventivní péče:

V rámci prevence je vhodné po koupání, když má děťátko hezky vlhkou pokožku, nanášet olejíčky, šlehaná másla a nebo v našem případě pečující tělový balzám. Při alergii na oříšky šlehané mangové máslo. Oleje a tuky uzamykají v pokožce vlhkost (pokud jsou aplikovány po koupeli na dobře hydratovanou kůži), pokožka je pak hezky hydratovaná a vláčná a díky použití soli zdravá. Na zdravou kůži bez potíží je tedy vhodné aplikovat olejové výrobky pouze po každé koupeli a další promazávání by nemělo být potřeba. Na prvním místě je potřeba podpořit funkce kůže, právě proto, aby byla pokožka co nejvíce samostatná a odolná. :-)

Pokud chceme pokožku promazat bez předchozí koupele, zejména proto, že je kůže suchá, můžete promazávat naším zklidňujícím hydratačním krémem. Je vhodný pro miminka od narození a někdy prostě péče po koupeli nestačí a je potřeba promazat i mimo a pokožku zvláčnit a hydratovat. Pokud je pokožka viditelně zdravá, můžete použít zklidňující hydratační krém. Pokud však máme pocit, že je kůže suchá, je potřeba před aplikací zklidňujícího hydratačního krému dodržet jistý postup v péči. Zklidňující hydratační krém může na hodně suchou kůži pálit. Je tedy potřeba před aplikací krému pokožku několikrát promastit, nicméně když se s krémem naučíte, ve spoustě situacích Vám pak velmi pomůže.

Navíc, v zimních měsících vlivem počasí kůže rychle vysychá a je tedy potřeba pečovat o pokožku miminek a malých dětí efektivně a promazávat tak, aby bylo o pokožku kvalitně postaráno a nedocházelo k vysoušení kůže. Právě v zimních měsících je riziko vzniku ekzému vyšší a vzhledem k běžným dětským nemocem je pak bohužel velmi pravděpodobné, že při nesprávné péči se suchá kůže miminek může změnit v atopický ekzém. Zejména v zimních měsících se pro svůj obsah kandelilového vosku doporučuje Pečující tělový balzám i na obličej jako ochrana před okolními vlivy, slzičkami z větru a citlivými nosánky z rýmy. Balzám má dermatologický atest pro děti od narození. Při alergii na ořechy můžete balzám nahradit šlehaným mangovým máslem.

Oba produkty můžete používat i jako ochranu pokožky při kojeneckém plavání.

Stav pokožky v zimě ovlivňuje počasí (vítr, mráz, chlad, výkyvy teplot, přechod tepla ze zimy) a s tím souvisí i pocení v oblečení. Je tedy potřeba pokožku promazávat jen tolik, kolik pokožka vpije a nedělat pod oblečení (při odchodu ven) vrstvy. Zejména když jdete ven na procházky v kočárku (miminko je ve fusaku) a venku už je tepleji. V tomto případě je vhodné aplikovat kosmetiku jen lehce a chvíli před odchodem ven a nebo ponechat péči až potom co přijdete domů z procházky. Promazávání pokožky před procházkou může způsobit, že se pot nahromadí pod ochrannou vrstvou krému a způsobí pocení a podráždění pokožky, která může poté svědit a dojde ke zhoršení a většímu zarudnutí. V zimě doporučuji jako první vrstvu oblečení merino body, bavlna při propocení studí.

Pokud je tedy miminko zdravé a ekzém nemá, stačí promazávat balzámem po koupeli, přidávat sůl, vlásky pročísnout, pokud jsou na hlavičce šupinky z bříška tak oplachovat vodou, promazávat balzámem nebo máslem za pomoci vatové tyčinky po umytí a postupně se vyčesáváním odloučí. Tělo a obličej také promazávat balzámem nebo máslem a pokud máte pocit, že dosavadní péče nestačí, můžete začít používat zklidňující hydratační krém a střídat s olejovými výrobky když nekoupete. Na prdelku zinkovou mast, na mytí naši tělovou žínku z bio bambusu, nepoužívat aviváž a používat přírodní materiály.